pátek 13. listopadu 2015

Batůžek

Hola!
V mém životě se událo několik změn tak výrazných, že se z nich možná někdy vypíšu a bude z toho článek do sekce Úvahy a fejetony. Každopádně jsem už týden nezaměstnaná.
Asi tak tři dny mi trvalo si na to zvyknout. Konečně sis mohla přispat, někdo by řekl. Ale mě se ani nechtělo, protože další den by se žádné vstávání nekonalo taky. Člověk si neváží věcí, které už nejsou výjimečné.
Když jsem se dostala z nálady ,,na nic'', skutečně jsem začala dělat i věci, které jsem předtím odsunovala. Pořádně jsem uklidila dům, zašila si oblečení volající po opravách, zazimovala zahradu a podobně...
Taky jsem se dostala i k troše zábavy. Jelikož už zase nemám peníze, musím si módu vyrobit sama. Delší čas toužím po batůžku, tak jdu na to.
Ušít mi ho trvalo asi 5 hodin, samozřejmě s přestávkami. Zde je výsledek:

Všechny části na batůžku pochází z věcí, které by se normálně vyhodily. Svrchní část je ušita z koženky získané z fabriky na sedačky, kde zbytky koženek odprodávají, protože jí není dost na potahy. Podšívka je z pánské košile ze sekáče, kapsičky na podšívce jsou ze vzorků potahových látek opět z nábytkářské dílny (velice pevná látka, která se nevytahá). Popruhy jsou ze staré kabelky, ta se už nedala použít, ale její popruhy ano. Popruhy jsou vytvořené ze dvou částí, pevné a pohyblivé se sponami, kterými se reguluje délka. Pohyblivé části jsem taky ustřihla ze starého batohu (velice ošklivého, asi jsme ho dostali někde zadarmo). Trojúhelníky pro připojení pohyblivých částí popruhů k zádům batohu jsou taky ze vzorku potahové látky. 
batůžek v rozloženém stavu

batoh je už sešitý

Pokud budete někdy šít batoh, správná délka popruhu se zjistí snadno. Změříte si délku popruhů na batohu, který obvykle nosíte. My jich doma máme snad pět (od nejmenšího po opravdu velký).
Batoh doporučuji na zádech vyztužit. Já na to použila vatelín a kus pružného kartonu (zadní strana skicáku nebo velká krabice třeba od müsli).

Pak jsem vložila podšívku a zahnuté okraje obou částí přišila k sobě. Na to potřebujete opravdu pevnou jehlu do stroje, protože jde o několik vrstev, které musíte prošít. Nejlepší je jehla na kůži (na balení je napsáno leather nebo leder).
Nejlepší je, když vám v tomhle nejkritičtějším kroku dojde spodní nit a vy šijete v klidu dál, akorát na prázdno. Mě to prostě nikdy včas nedojde. Takže všechno znovu.

Nakonec jsem sešila oba popruhy. Vrchní pevnou část a spodní pohyblivou se sponou. Můžete to udělat vlastně kdykoli, ale já si nechala to nejlepší zkrátka na konec.

Zapínání je pomocí knoflíků. Je to nejlepší a nejjednodušší, krom toho jsem nic jiného doma neměla. Magnety jsou sice fajn, ale já je doma běžně neskladuji. Knoflíkové dírky jsou z přišité gumičky ke klopě batohu. Můžete použít gumičky do vlasů, které se roztrhly ve spoji. Flexibilní gumičky se osvědčí hlavně ve chvíli, kdy je batoh plný, klopu tak vždycky zapnete.
      

A víte z čeho mám největší radost? Že je to fakt funkční!
Opravdu, ne všechno, co ušiji je funkční a já to pak nosím. Ale to sem taky nedávám, proto se o mých neúspěších nikdy nedozvíte, chachá.

Další dobrá zpráva je, že už příští týden ve středu nastupuju do nového zaměstnání. Stále využiji své stavařské schopnosti, takže stavbyvedoucí, třeste se!